Víla

Druhá tráva

1:JdF#e po skosený trHávF#ě a jde tak, jak se to pHíšF#e:
s větrem v zG#mádech, s kytkou v hlC#mavě,G#m    D# dG#můstojně a tC#miše,G#m 
a z polí slF#ítají se ptHácF#i a kC#aždej z nich jí vF#ěřC#í,
Hona se pak vrFacHí a má v F#rukou jejich HpeF#ří.
2:JF#e to můj člověk s hlavou v kHřížF#i, umírající v hHorkF#u,
můj plakát na G#mirefýži i má socha u New C#miYorkG#miu,
je to Hmůj voják beze jFHna, i tF#en parník v ústíH NěF#vy,
jHe to jediná má FžeHna, jenže tF#a, která toH nF#eví.
*:Místo k nD#mí však mířím nG#měkamD#m, kde je ten, co se tak vztG#meká,D#m 
že ta hrFůza, kterou AčekFám, není Hta, která mě FčekHá.
3:Ten můj pocit nemá hranic, ta má víra bez rezervy,
že už nezmůžu se na nic, ani na pevný nervy,
natož na nějakou vílu, a že už nevím, o co kráčí,
třeba nemám sílu, a třeba mi to stačí.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:30.087+00:00
Datum poslední změny :2017-07-16T16:19:58.379864+00:00
Výsledky hledání: